Kandík psí zub, 24. – 25. března 2018

Dolní Posázaví – Pikovice - Jílové

V sobotu 24. 3. jsme v rámci Biologie v praxi absolvovali dvoudenní procházku podél divokého, lidskou činností příliš neovlivněného spodního toku řeky Sázavy s původními lesními a skalními biotopy. Návštěva lokality za současného stále ještě zimního počasí byla spojena s mírnou nervozitou, jestli vše pojede podle plánu, a povede se vidět rozkvetlý Kandík psí zub na živo v terénu... Nakonec jsme měli štěstí a viděli dokonce několik desítek těchto velmi vzácných zástupců liliovitých rostlin. Celý sobotní výlet údolím Sázavy byl plný probouzejícího se jara a pozorovali jsme celou řadu jarních pobytových stop ptáků a savců.

Jen ty jarní rostliny se ještě moc neodvážily rozkvést, doprovázely nás pouze sněženky a bledule. Závěrečným sobotním bonbonkem na trase byla rodinka divokých nutrií u Kamenného přívozu, kterou jsme nakrmili ovocem a zeleninou.

Zde se účastníci jednodenní trasy odpojili a odjeli vlakem zpátky do Prahy a zbytek nasadil na záda opět batohy a vyrazil vstříc nočnímu dobrodružství. Během večera a noci skupinu čekal pochod do nitra zlatonosného kocourovského pásma na Jílovsku, a nocleh ve stanech v teplotě bohužel opět klesající až k mínus pěti stupňům Celsia. Mráz vytvořil nádherné scenérie a potůček za našimi hlavami do rána zamrzl ledovou krustou…

Všichni jsme nicméně přežili bez úhony a další den jsme se terénem přesunuli k jílovským zlatým štolám Paduán a Josef, kde na nás čekal náš předem domluvený průvodce. S jeho perfektním výkladem jsme prolezli obě štoly a musím říct, že ty skoro tři hodiny strávené pod zemí byly neuvěřitelné. Přenesli jsme se o několik století zpátky a zažívali pocity horníků a dobyvatelů zlata z podzemních komplexů patřící spíše peklu než lidem. Na vlastní kůži jsme si ověřili, jak drsná, tvrdá a krutá musela být práce horníků v minulé době…

Pak již následoval pochod do vesničky Luka pod Medníkem a po zaslouženém obědě v místní rodinné hospůdce jsme se vydali zpátky do Prahy trasou posázavského Pacifiku.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům, že perfektně dodržovali pokyny a akce mohla díky tomu proběhnout hladce a bez nejmenších problémů.

Mgr. Ondřej Bílý